Draslík: Jak jeho správná hladina přispívá k vašemu zdraví

21.6.2024

Draslík je esenciální minerál, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických funkcích lidského těla. Je jedním z nejhojněji zastoupených iontů v těle a je nezbytný pro udržení správné funkce buněk, tkání a orgánů. Tento článek se zaměřuje na význam draslíku, jeho zdroje, doporučený příjem a dopady nedostatku či nadbytku draslíku na lidské zdraví.

Funkce draslíku v těle

Draslík plní v lidském těle několik klíčových funkcí, které jsou nezbytné pro jeho správné fungování. Zde jsou hlavní role draslíku v organismu:

Regulace rovnováhy tekutin a elektrolytů - Draslík je hlavní intracelulární iont, což znamená, že se nachází převážně uvnitř buněk. Pomáhá udržovat osmotický tlak a rovnováhu tekutin mezi buňkami a jejich okolím. Spolu se sodíkem a chlórem zajišťuje správnou hydrataci buněk a tkání.
Podpora nervové funkce - Draslík je klíčový pro přenos nervových impulzů. Je nezbytný pro funkci neuronů a umožňuje správnou komunikaci mezi nervovými buňkami. Tím podporuje činnost mozku, vnímání a reakce na podněty.
Svalová kontrakce a relaxace -Draslík hraje důležitou roli ve svalové kontrakci, včetně kontrakce srdečního svalu. Správné množství draslíku je klíčové pro prevenci svalových křečí a slabosti. Podílí se také na udržení správné funkce srdečního rytmu.
Regulace krevního tlaku - Dostatečný příjem draslíku může pomoci snížit vysoký krevní tlak tím, že vyvažuje účinky sodíku. Tento mechanismus je důležitý pro prevenci hypertenze a snižuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
Metabolické procesy - Draslík je nezbytný pro metabolismus sacharidů a syntézu bílkovin. Pomáhá při přeměně glukózy na glykogen, který je uložen v játrech a svalech, a je důležitý pro energetický metabolismus.
Acidobazická rovnováha - Draslík se podílí na udržování acidobazické rovnováhy* v těle, což je důležité pro správnou funkci enzymů a buněčných procesů. Pomáhá neutralizovat kyseliny v těle a udržovat pH v optimálních mezích.
*Acidobazická rovnováha je termín, který se používá k popisu mechanismů, které udržují optimální pH v tělních tekutinách, zejména v krvi a buněčných tekutinách. Tato rovnováha je klíčová pro správnou funkci mnoha biologických procesů a pro udržení zdraví.
Podpora funkce ledvin - Draslík přispívá k regulaci vylučování sodíku a vody ledvinami, což je klíčové pro udržení správného objemu krve a krevního tlaku. Pomáhá také při odstraňování odpadních látek z těla.
Antioxidační funkce - Draslík se podílí na ochraně buněk před oxidačním stresem a poškozením volnými radikály. Přispívá tak k celkové buněčné ochraně a zpomaluje proces stárnutí buněk.

Formy draslíku

Citrát draselný – Tato forma draslíku je běžně používána k regulaci kyselosti tělesných tekutin a může pomoci při léčbě a prevenci ledvinových kamenů.
Chlorid draselný – Je to jedna z nejčastěji používaných forem draslíkových doplňků, často se používá jako náhrada soli nebo k léčbě draslíkového deficitu.
Glukonát draselný – Tato forma je často používána pro zvýšení draslíkové hladiny v těle, protože je dobře tolerována a lehce stravitelná.
Bikarbonát draselný – Je to forma draslíku, která může pomoci regulovat pH těla a je také používána jako zdroj draslíku v doplňcích stravy.
Aspartát draselný – Tato forma se používá pro svou účinnost při zlepšování výkonnosti svalů a celkové energetické úrovně těla.

Doporučený příjem draslíku

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje denní příjem draslíku pro dospělé ve výši 3 510 mg. Tento údaj se může mírně lišit v závislosti na různých zdravotnických organizacích a regionálních doporučeních, ale obecně se pohybuje kolem této hodnoty. Pro děti a dospívající je doporučený příjem obvykle nižší a závisí na věku a tělesné hmotnosti.

Jak bylo zmíněno už výše, draslík je pro zdraví opravdu důležitý. Přesto však mnoho lidí, zejména v západních zemích, často nedbá na jeho dostatečný příjem a mají tak problémy s udržením dostatečného množství v těle. Moderní západní strava je totiž často bohatá na zpracované potraviny, které mají vysoký obsah sodíku a nízký obsah draslíku. Zpracované potraviny a rychlé občerstvení obvykle obsahují málo čerstvého ovoce a zeleniny, které jsou hlavními zdroji draslíku. To také vysvětluje, proč lidé z některých asijských kultur nemají s nedostatek draslíku problém. V jejich stravě se totiž častěji vyskytuje čerstvé ovoce a zelenina, a také větší množství čerstvých ryb.

Zdroje draslíku

Draslík je minerál, který je hojně přítomen v mnoha potravinách, zejména v ovoci, zelenině a dalších přírodních potravinách. Zde jsou některé z nejlepších zdrojů draslíku:

Banány: Jeden středně velký banán obsahuje přibližně 400-450 mg draslíku. Banány jsou snadno dostupné a oblíbené pro svou praktičnost jako rychlá a zdravá svačina.
Avokádo: Jedno avokádo může obsahovat kolem 980 mg draslíku. Avokádo je také bohaté na zdravé tuky a vlákninu.
Špenát: Jeden šálek vařeného špenátu poskytuje přibližně 800 mg draslíku. Špenát je navíc bohatý na železo a další důležité živiny.
Brambory: Jeden středně velký pečený brambor se slupkou obsahuje asi 900 mg draslíku. Brambory jsou také zdrojem komplexních sacharidů a vitamínu C.
Sladké brambory (batáty): Jeden středně velký pečený batát obsahuje přibližně 550 mg draslíku. Batáty jsou bohaté na betakaroten a vlákninu.
Rajčata a rajčatová šťáva: Jeden šálek rajčatové šťávy obsahuje asi 550 mg draslíku. Rajčata jsou také dobrým zdrojem vitamínu C a antioxidantu lykopenu.
Fazole a čočka: Jeden šálek vařených fazolí (například bílých nebo černých) obsahuje přibližně 600-800 mg draslíku. Fazole a čočka jsou také bohaté na bílkoviny a vlákninu.
Meloun: Jeden šálek kostek melounu obsahuje přibližně 170 mg draslíku. Meloun je také skvělým zdrojem hydratace díky vysokému obsahu vody.
Pomerančový džus: Jeden šálek čerstvě vymačkaného pomerančového džusu obsahuje kolem 500 mg draslíku. Pomeranče jsou také bohaté na vitamín C.
Brokolice: Jeden šálek vařené brokolice obsahuje přibližně 450 mg draslíku. Brokolice je také dobrým zdrojem vitamínu K, vitamínu C a vlákniny.
Sušené ovoce: Například sušené meruňky obsahují vysoké množství draslíku. Jeden šálek sušených meruněk obsahuje přibližně 1 500 mg draslíku.
Mléčné výrobky: Například jogurt a mléko jsou také dobrými zdroji draslíku. Jeden šálek nízkotučného jogurtu obsahuje přibližně 580 mg draslíku.

Nedostatek draslíku (hypokalémie)

Nedostatek draslíku, také známý jako hypokalémie může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně:

Svalová slabosti a křeče: Nedostatek draslíku narušuje svalovou funkci.
Únava: Nízké hladiny draslíku mohou ovlivnit celkovou energii jedince.
Srdeční arytmie: Hypokalémie může vést k nepravidelnému srdečnímu tepu, což je vážný zdravotní problém.
Zvýšený krevní tlak: Nedostatek draslíku může přispět k rozvoji hypertenze.

Nadbytek draslíku (hyperkalémie)

Přestože je draslík nezbytný pro zdraví, jeho nadbytek může být rovněž škodlivý. Hyperkalémie může způsobit:

Svalovou slabost a paralýzu: Příliš vysoké hladiny draslíku mohou způsobit svalové problémy.
Srdeční problémy: Vysoké hladiny draslíku mohou vést k nebezpečným srdečním arytmiím, které mohou být život ohrožující.
Trávicí obtíže: Hyperkalémie může způsobit nevolnost a zvracení.

Zatímco nedostatek draslíku často souvisí s nevhodným stravováním, jeho nadbytek se stravou obvykle nesouvisí a bývá způsoben například nemocnými ledvinami, endokrinními poruchami anebo jako vedlejší efekt některých léčiv.

Draslík je klíčový minerál, který má významný vliv na lidské zdraví. Jeho dostatečný příjem je nezbytný pro správnou funkci nervového systému, svalů, srdce a pro udržení rovnováhy tekutin a krevního tlaku. Zdravá strava bohatá na ovoce a zeleninu je nejlepší cestou k zajištění dostatečného přísunu draslíku. Je však důležité udržovat rovnováhu, protože jak nedostatek, tak nadbytek draslíku může mít vážné zdravotní důsledky.

Autor: Lucie Zavoralová