Serotonin: Klíčový neurotransmiter pro zdraví těla i mysli

Serotonin, chemicky označovaný jako 5-hydroxytryptamin (5-HT), je neurotransmiter a hormon, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech lidského těla. Jeho vliv sahá od regulace nálady a emocí až po řízení spánku, trávení a kardiovaskulárního systému.

Co je to serotonin?

Serotonin je často označován jako "hormon štěstí" kvůli jeho klíčové roli v regulaci nálady. Serotonin se nachází především v mozku, kde ovlivňuje řadu psychických a fyziologických procesů, ale také v trávicím traktu a krevních destičkách. Přibližně 90 % serotoninu se tvoří ve střevním systému, kde ovlivňuje pohyblivost střev, zatímco zbylých 10 % se nachází v centrálním nervovém systému a má zásadní roli v regulaci nálady, emocí a spánku.

Funkce serotoninu v lidském těle

Jeho dostatek v mozku přispívá k pocitu pohody a duševní rovnováhy, zatímco jeho nedostatek může souviset s depresí, úzkostnými stavy a jinými duševními onemocněními.

Vedle jeho vlivu na psychiku serotonin ovlivňuje i mnoho dalších tělesných procesů:

• Trávení: Více než 90 % serotoninu se nachází ve střevech, kde reguluje pohyb trávicího traktu a podporuje vstřebávání živin.
• Spánek: Serotonin představuje předstupeň melatoninu, hormonu regulujícího spánkový cyklus.
• Kardiovaskulární systém: Ovlivňuje tonus krevních cév a krevní tlak.
• Systém bolesti: Hraje roli v percepci bolesti a reakcích na ni.
• Regulace tělesné teploty: Pomáhá udržovat stabilitu tělesné teploty.

Jak se serotonin tvoří a co ovlivňuje jeho hladinu?

Serotonin se syntetizuje z aminokyseliny tryptofanu, který se přijímá potravou. Mezi potraviny bohaté na tryptofan patří mléčné výrobky, vejce, ořechy, semena a drůbež. Produkci serotoninu podporuje také dostatek slunečního světla a pravidelný pohyb.

Naopak jeho hladinu může negativně ovlivnit stres, nedostatek spánku, nevyvážená strava či chronická onemocnění.

Vyšetření hladiny serotoninu

Hladina serotoninu se může stanovit laboratorně z krevního vzorku, případně z moči nebo mozkomíšního moku.

Vyšetření hladiny serotoninu z krevního vzorku se provádí odběrem krve. Nejčastěji se odběr provádí ráno, protože hladina serotoninu může v průběhu dne kolísat. Odběr se provádí na lačno a doporučuje se den před odběrem vynechat potraviny bohaté na serotonin. Mezi ně patří banány, ořechy, ananas, rajčata, avokádo nebo čokoláda. Hladinu serotoninu mohou ovlivnit také léky, jako např. některá antidepresiva.

Kdy je vhodné nechat si vyšetřit hladinu serotoninu?

Vyšetření hladiny serotoninu se provádí pouze ve specifických případech, kdy je podezření na zdravotní problém spojený s jeho nedostatkem nebo nadbytkem.

1. Podezření na nízkou hladinu serotoninu

Nízká hladina serotoninu může být spojena s různými psychickými a neurologickými poruchami:

• Depresí a úzkostnými poruchami – dlouhodobé pocity smutku, beznaděje, podrážděnosti, ztráta zájmu o běžné činnosti.
• Poruchami spánku – problémy s usínáním, časté noční probouzení, nekvalitní spánek.
• Chronickou únavou a vyčerpáním – přetrvávající únava bez zjevné příčiny.
• Migrénami a chronickou bolestí – serotonin hraje roli v regulaci bolesti a jeho nerovnováha může přispívat k častým bolestem hlavy.
• Poruchami příjmu potravy – zvýšená chuť na sladké, emoční přejídání nebo naopak nechutenství.

2. Podezření na zvýšenou hladinu serotoninu

Příliš vysoká hladina serotoninu může být způsobena vzácnými nádorovými onemocněními nebo nežádoucí reakcí na některé léky:

• Karcinoidní syndrom – vzácný typ nádoru, který nadměrně produkuje serotonin. Mezi typické příznaky patří návaly horka, průjem, bušení srdce a dušnost.
• Serotoninový syndrom – závažná reakce na některé léky zvyšující hladinu serotoninu (např. SSRI antidepresiva, triptany na migrénu). Projevuje se zmateností, neklidem, třesem, svalovou ztuhlostí a vysokou horečkou.

3. Podezření na poruchy trávicího systému

Protože velká část serotoninu se nachází v trávicím traktu, může být jeho testování vhodné u pacientů s:

• Syndromem dráždivého tračníku (IBS) – serotonin ovlivňuje střevní motilitu a jeho nerovnováha může přispívat k průjmům nebo zácpě.
• Chronickými trávicími problémy bez jasné příčiny – bolesti břicha, nadýmání, nevolnost.

Léčba nerovnováhy serotoninu   

Léčba závisí na tom, zda je hladina serotoninu nízká nebo zvýšená. Přístup může zahrnovat změnu životního stylu, úpravu stravy, užívání léků nebo jiné terapeutické metody.

Nízká hladina serotoninu bývá spojována s depresí, úzkostnými poruchami, poruchami spánku nebo chronickou únavou a doporučuje se:

• Strava bohatá na prekurzory serotoninu

Bílkoviny – vejce, krůtí maso, kuřecí maso, losos

Luštěniny – čočka, fazole, cizrna

Ořechy a semínka – vlašské ořechy, mandle, dýňová semínka

Mléčné výrobky – sýr, tvaroh, jogurt

Ovoce – banány, ananas, kiwi, švestky

Hořká čokoláda – obsahuje fenylethylamin, který podporuje produkci serotoninu

• Pohyb a životní styl

Pravidelné cvičení – fyzická aktivita stimuluje produkci serotoninu a dalších „hormonů štěstí“.

Dostatek slunečního světla – serotonin se tvoří i díky UV záření, proto je důležité trávit čas venku.

Meditace a relaxační techniky – snižují stres a podporují zdravou hladinu neurotransmiterů.

Kvalitní spánek – špatný spánek narušuje přirozenou tvorbu serotoninu a melatoninu.

• Léky na zvýšení serotoninu

Léky na serotonin je nutné užívat pod lékařským dohledem.

Léčba zvýšené hladiny serotoninu

Vysoká hladina serotoninu je méně častá, ale může být nebezpečná a vyžaduje rychlý lékařský zásah.

Závěr

Serotonin je nenahraditelný neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje nejen psychiku, ale i mnoho dalších důležitých procesů v těle. Vyšetření jeho hladiny může být užitečné pro diagnostiku některých onemocnění a poruch. Správná hladina serotoninu je klíčová pro duševní i fyzické zdraví, a proto je důležité dbát na zdravý životní styl, který jeho tvorbu podporuje.

Autor: RNDr. Jan Krajíček PhD.